Historie

Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on Twitter

Historie sboru dobrovolných hasičů v Tištíně

Když české země postihlo v letech 1781 – 1782 velké sucho, neúroda bylo spotřebováno i seťové obilí. Tu císař Josef II. Nařídil, aby v budoucnu nedošlo k podobné situaci, že musí každý poddaný složit do společných sýpek část úrody, aby zůstala jako rezerva, z níž by se čerpalo obilí k setí. V Tištíně byly tehdy sýpky i pro okolní obce. Když byla robota zrušena, bylo obilí prodáno velká sýpka na náměstí rozebrána a materiál též zpeněžen. Získané peníze, byly ukládány na tak zvaný kontribučenský fond, který spravovali okresní soudcové.Tito správcové navrhovali, aby z úroků fondu byla zakoupena proudní stříkačka. Tu vysvitla naděje, že se dostane našemu „tehdy“ městečku toho po čem občané toužili, neboť zde bylo nejvíce podílníků fondu. Leč podílníci z okolních obcí tomu nepřáli, návrh zamítli a tak radost byla předčasná. Vládní nařízení z roku 1873 o policii požární ustanovuje, že každá obec, která má více než 100 popisných čísel má mít jednu proudovou stříkačku, týká se i Tištína. Ale kde vzít na ni peníze nemá-li se sáhnout k nepopulárním obecním přirážkám. Tu přichází roku 1877 agilní pohotový občan Jan Vozihnoj s iniciativním návrhem, aby se honové nájemné ukládalo do rolnické záložny a až se dosáhne dostatečného obnosu na zakoupení stroje. Návrh na valné hromadě majitelů pozemků byl odhlasován. Peníze ukládány po dva roky 1878 – 1879 bylo získáno 132 zlatých. K tomuto začátku darovali členové rolnické záložny z čistého zisku 100 zlatých. Slibný začátek byl zmařen zpátečnickým představenstvem obce z roku 1879, které o své újmě a bez příčiny hořejší usnesení zrušilo, že prý je zbytečné. Již roku 1880 honové peníze uloženy nebyly, ale vyplaceny polnímu hlídači. Tímto skutkem byla otázka zakoupení stříkačky pro městečko Tištín posunuta o několik let zpět. Nové vládní nařízení o policii požární platné pro markrabství Moravské má ustanovení že v obcích, které čítají více jak 100 domovních čísel má být zřízen dobrovolný hasičský sbor. Po roku 1880 pokoušel se Jan Vozihnoj se svými přáteli o založení hasičského sboru po čtyři léta stále bezvýsledně. Teprve při požáru Josefa Dračky č. 35 se poznalo, jak je nutný organizovaný hasičský sbor. Sešel se dostatečný počet přihlášek do hasičského sboru. Byly vypracovány stanovy spolku, podepsány obecním zastupitelstvem a předány ke schválení C. K. místodržiteli. To stanovy schválilo dne 9. května 1887 takže od tohoto dne vstupuje v život, sbor dobrovolných hasičů v Tištíně.

hasici_19330005

Zakládající členové v počtu 26 se zúčastnili dne 30. května 1887 valné hromady. Na této valné hromadě, která byla jako první, byli zvoleni funkcionáři:
-velitel– Jan Vozihnoj
-místo velitel– František Nedvěd
-náčelník– Josef Otáhal
-četař u lezců– Josef Hlaváč
-četař u stříkačky– Jan Hanák
-členové výboru– Tomáš Nedvěd, Valentin Středa, František Pospíšil,
František Otáhal, Antonín Zapletal, Hynek Zapletal, Ferdinand Zapletal.

hasici_19330006

 

Zřízený sbor nemá na výzbroj. Obecní zastupitelstvo, jež stanovy schválilo, nechce povinnosti vůči sboru. Velitel sboru, nechtíc nuceně vymáhat příspěvky, uchýlil se ke svépomoci. Obrátil se na příznivce u nás i v blízkém okolí. Dobrovolníci z Tištína darovali 168,32 zlatých, mimo to byly pořádány zábavy ve prospěch hasičského sboru. Za všechny získané peníze byla zakoupena nejnutnější výzbroj. Stříkačku starého typu z let 1860 obec zapůjčila od místního parního spolku. Teprve později přinucena okolnostmi stříkačku za 250 zlatých pro sbor odkoupit. Stříkačka byla bez savic, takže se musela voda napřed do stříkačky nalévat.
Leč i taková stříkačka konala sboru platné služby, neboť sbor musel často při požáru zasahovat. Negativní postoj obce ke sboru trvá, odmítá nadále sboru přispívat na to nejnutnější. Proto byla 17. února 1889 svolána mimořádná valná hromada. Bylo obci pohrozeno, že se sbor rozejde. Po třetí pohrůžce, aby sbor uklidnila, proplatila oněch 250 zlatých parnímu spolku za dosud propůjčenou stříkačku. To byl teprve počátek překážek jenž se sboru stavěly v cestu. Výzbroj je, ale není místo k uskladnění. Sbor žádal, aby byla propůjčena k tomu účelu místnost v přízemí besídky – bývalá kaple, jež úpravou v jednoposchoďovou budovu měla v prvním poschodí učebnu rozšířené místní školy. V přízemí bylo shromaždiště jarmarečných budov. Žádost sboru byla zamítnuta, protože umístění požární stříkačky by prý rušilo školní vyučování. Nepřízeň obecních činitelů trvala nadále, i když si sbor zakoupil 2. prosince 1896 novou stříkačku s příslušenstvím za 790 zlatých, vypůjčených od rolnické záložny v Tištíně – bezúročně. Zajistil to velitel Jan Vozihnoj a náčelník Josef Otáhal z pověření sboru a bylo to: čtyřkolová stříkačka i 80m hadic, čtyři díly středových žebříků, dodáno firmou Smékal z Čech pod Kosířem. Nastala nová starost kam hasící potřeby umístit. Bylo zadáno o upravení vyhlídnuté místnosti v besídce. Obecní zastupitelstvo nechtělo na návrh přistoupit. Sbor podal stížnost zemskému výboru. Zemský výbor pověřil přešetřit případ p. Štěpkovi, zemskému poslanci a starostovi města Přerova. Ten se postavil za návrh hasičského sboru. Obecní zastupitelstvo zdánlivě kapitulovalo, slíbilo dopisem ze dne 11. 3. 1891 skladiště upravit. Od té doby se poměry zlepšily, takže hasičskému sboru se lehčeji pracovalo a mohl plnit své povinnosti. Již roku 1895 je založena pro členy sboru odborná knihovna. Tehdy sbor absolvoval deset cvičení a také uspořádal župní hasičský sjezd v Tištíně dne 10. 8. 1902 u příležitosti 15. výročí založení hasičského sboru s bohatým programem.

další fotky z historie …